Song-of-the-rain | Můj svět

Tady je má nejnovější básnička. Měli jsme si připravit do školy nazpaměť nějakou o lásce. Přednášela jsem jen první, třetí a poslední sloku. Druhá jsem udělala až dodatečně protože mi tam prostě chyběla. Až přijdu domů to trochu tenhle článek upravit protože školní počítače znají jen Explorer a ten asi moc nemusí tuhle stránku.  

Jen jednou za měsíc

Měla stejně jako já vlnité tmavě hnědé vlasy až na to že její dosahovaly až k pasu. Její tvář byla úplně bílá pokud nepočítám takový podivný světlounce namodralý nádech. Jakoby snad nikdy nebyla na sluníčku. Oči měla fialové. Ve středu zorničky byli světlé ale jak se šlo dál k bělmu byla barva stále temnější a temnější až u krajů byla téměř černá. Odvrátila jsem hlavu a chtěla jsem odejít. Jo vím,

Asi vím co si teď říkáte...další divnej nadpis. Nejsem zrovna mistr v jejich vymýšlení a zase tady nechci strávit půl hodiny jen vymýšlením nadpisu. Zkrátka, dříve jsme sledovala seriál Once Upon a Time. První řada byla úžasná, druhá už trochu horší a třetí...A oni tedy udělali k tomu spin-off o životě Alenky. Mám ho ráda a vždycky se na něj těšim neni to tak že bych to nějak milovala ale tak nějak

Do téhle rubriky budu postupně přidávat povídky které jem napsala když jsem byla mladší. Vtěšina z nich je z doby kdy mi bylo dvanáct. Snad v nich uvidíte nějaké zlepšení. Nejdříve sem budu přidávat ty na který jsem pyšná a pak asi i ty za který se úpřímně stydím tedy kromě jediné kapitolové povídky kterou jsem kdy dopsala, za tu se stydím úplně maximálně takže si tu nebudu ničit vzduch. Užijte si takový pro mě návrat do minulosti.

Včera jsem si konečně stáhla tu novou Carrie a dneska jsem se na ní koukla. Ze všech verzí se mi llíbila ani nejvíc což jsem čekala. Jen mě mrzí že je to vlastně jen obnovená první verze. Třeba to jak nakonci přišpendlí svou mamku k tý zdi nebo že se na ně zřítí ten dům. Tak nějak jsem doufala že když to už dělaj na potřetí, tak třeba by mohli to udělat trochu víc podle