Komentáře k článku: Květiny osudu

ling: Vzpomínám si, když jsem to poprvé četla, nedokážu uvěřit tomu, že už je to tak dávno. No ohromena jsem stále stejně. Jak kdyby jsi popisovala své pocity ze psaní, máš krásnou fantazii, kde kdo by ti ji mohl závidět. No dolehl na mě tak nějak smutek, známe se už tak dlouho, je smutné že už brzy se budeme muset rozloučit, nedokážu si tu budovu školy představit bez tvého smíchu či tvé podpory.

---
ling-x.blog.cz/