Měla stejně jako já vlnité tmavě hnědé vlasy až na to že její dosahovaly až k pasu. Její tvář byla úplně bílá pokud nepočítám takový podivný světlounce namodralý nádech. Jakoby snad nikdy nebyla na sluníčku. Oči měla fialové. Ve středu zorničky byli světlé ale jak se šlo dál k bělmu byla barva stále temnější a temnější až u krajů byla téměř černá. Odvrátila jsem hlavu a chtěla jsem odejít. Jo vím,

Arriadne

Zamžourala jsem do světla a promnula si temeno hlavy. Počkat! Světlo?! Pokusila jsem se otevřít oči úplně. Nejprve mě do nich uhodilo to vtíravé světlo a já byla nucena je opět přimknout k sobě. Teď jsem si vedla pomaleji. Zatřásla jsem řasami a pomalu začala odlepovat víčka od sebe. Bylo to všude! Ne jako u nás. Všude bylo světlo.

Takže sem přidávám první část jedné mé povídky. Tahle by měla být delší než ty ostatní. Někdy v budoucnu by se tu měla objevit ještě rubrika Příběhy s jednodílnýma povídkama ale zatim tu bude tahle a uvidim jestli se vám bude líbit. Už mám vymyšlenej i spin-off který je už atyk rozepsaný takže ho sem asi taky někdy přidám.Zatím